Záznam tiskové konference 24. 6. 2020

Čvn 27, 2020 | 2020, Světový den mikrobiomu, Tiskové zprávy, Záznamy z odborných akcí

Tisková zpráva ke stažení

Záznam tiskové konference ke Světovému dni mikrobiomu ze dne 24. 6. 2020. 

24. 6. 2020 se na půdě Akademie věd České republiky uskutečnila tisková konference České mikrobiomové společnosti a výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV 21 Akademie věd ČR při příležitosti Světového dne mikrobiomu. Zazněly na ní velmi zajímavé skutečnosti o důležitosti mikrobiomu pro každou oblast našeho zdraví z úst renomovaných odborníků napříč všemi lékařskými obory.

Zaznělo například, že právě proto, že si málo uvědomujeme existenci mikroorganismů s pozitivním dopadem na naše zdraví, používáme často velmi zbytečně antibiotika, pesticidy a čisticí prostředky, kterými je ničíme, a tak poškozujeme sami sebe a rovnováhu mikrobiálního společenstva v nás.

Tiskovou konferenci moderovala prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Záznam si můžete poslechnout celý, nebo kliknutím na jméno řečníka spustíte jeho projev.

Odborná část tiskové konference:

Střevní mikrobiom a imunita

Každý jedinec žije v úzkém společenství s mikroorganizmy, které osidlují všechny  povrchy sliznic a kůže (mikrobiom, mikrobiota). Mikrobiota, zejména střevní, hraje klíčovou roli ve vývoji a fungování řady fyziologických mechanizmů: pomáhá trávit některé složky potravy, udržuje bariérovou funkci sliznic, brání nás před nebezpečnými infekcemi, reguluje imunitní reakce a tím podmiňuje imunologickou rovnováhu, ale ovlivňuje i naši psychiku (osa mikrobiom-střevo-mozek). Poruchy ve vzájemném vztahu mikrobioty a hostitele (dysbióza) vedou k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových chorob a zhoršují průběh chorob  nakažlivých (např. covidová infekce). Stále rostoucí množství nových poznatků o významu komenzálních mikrobů pro zdraví vyvolává velký zájem napříč lékařskými obory.   Pro medicínu budoucnosti se tak otevírají nové možnosti: ovlivnit složení a funkci mikrobioty i její interakce nejen změnou životního stylu a způsobu stravování, ale i přímými zásahy, probiotiky nebo přenosem fekální mikrobioty.

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc. vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Po studiích krátce působila v nemocnici v Ústí nad Labem, poté nastoupila na Imunologické oddělení Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze, kde působí dosud. Přednáší rovněž na 1. LF a Přírodovědecké fakultě UK. Její vědecký zájem se soustřeďuje na střevní imunitu a význam komensálních bakterií (mikrobiota) v imunitě. Pomocí gnotobiotických experimentálních modelů S využitím modelu bezmikrobních zvířat se svými spolupracovníky prokázala, že komenzální bakterie hrají významnou roli v patogenezi některých autoimunitních a nádorových chorob. V letech 2019 – 2022 byla první předsedkyní České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.

Mikrobi v kolébce, aneb jak vypěstovat zdravou mikrobiotu

Mikrobiota hraje klíčovou roli při budování a udržování naší obranyschopnosti. Některé druhy bakterií jsou pro svého hostitele vyloženě prospěšné, takové označujeme jako „probiotika“. Jejich podávání v novorozeneckém období může podpořit jak vznikající mikrobiotu, tak vyvíjející se imunitní systém a může pomoci předejít vzniku různých onemocnění, např. alergiím nebo střevním zánětům. Užívání probiotických bakterií je prospěšné i v dospělosti, kdy například po podání antibiotik přispívají k rychlejší obnově mikrobioty. Přednáška se bude zabývat zejména časným postnatálním obdobím, kdy dochází k velmi dynamickému rozvoji mikrobioty a rovněž v tomto období podání probiotik má výraznější efekt (dopad na vznikající mikrobiotu a imunitní systém).

doc. RNDr. Jiří Hrdý, PhD.

Vystudoval magisterský obor na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, na který navázal postgraduálním studiem na 1. lékařské fakultě. V současnosti vede oddělení imunologie na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zabývá se problematikou časného postnatálního vyzrávání novorozeneckého imunitního systému, zejména ve vztahu ke střevní mikrobiotě. V rámci své vědecké práce zkoumá možnosti ovlivnění složení mikrobioty probiotickými bakteriemi, které by mohly podporovat normální mikrobiotu, a tím podpořit i správnou funkci imunitního systému.

Zákopová válka: střevní mikrobiom versus antibiotika

Objev penicilinu odstartoval novou epochu medicíny a umožnil úspěšnou léčbu mnoha do té doby smrtelných chorob. V prvním nadšení nad touto novou účinnou zbraní nám ale uniklo, že antibiotika nezabíjí pouze „zlé nepřátele“, ale plošně likvidují i naše neškodné nebo dokonce přátelské spolubydlící. Další přednáška cyklu „Mikrobiom a my“ se bude věnovat vlivu podávání antibiotik na střevní mikrobiotu. Dotkneme se témat jako škodlivé důsledky podávání antibiotik; toho, jak (a jaká) antibiotika podávat aby „pomáhala a chránila“, ale neškodila; a konečně i způsobů, jak lze případné škody v našich střevech napravit.

prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc.

Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., po promoci na Lékařské fakultě University Karlovy nastoupil na Kliniku infekčních nemocí 3. LF UK a FN Na Bulovce v Praze, nyní zde působí jako přednosta. Zabývá se zejména problematikou závažných bakteriálních infekcí a antibiotické léčby.