Transplantace vlastní stolice NENÍ lékem proti rakovině

Úno 15 2024 | Stanoviska ČMS

Transplantace vlastní stolice NENÍ lékem proti rakovině

Stanovisko České mikrobiomové společnosti ČLS JEP, z.s. ke komercializaci mikrobiomu lidského těla, 6.2.2024

Transplantace vlastní stolice NENÍ lékem proti rakovině

Stanovisko České mikrobiomové společnosti ČLS JEP, z.s. ke komercializaci mikrobiomu lidského těla, 6.2.2024.

Česká mikrobiomová společnost ČLS JEP, z.s. se tímto vymezuje vůči tvrzení, že by skladovaná mikrobiota vlastní stolice nebo stolice zdravého dárce mohla být záchranou před rakovinou nebo např. autoimunitními onemocněními. Takovéto tvrzení je zavádějící, neodpovídá současnému vědeckému poznání a může vzbuzovat nereálná očekávání.

Fekální mikrobiální terapie (FMT, transplantace stolice), je aktuálně určena POUZE k léčbě pacientů se závažnou a opakující se infekcí Clostridioides difficile (CDI).

Přínos FMT u pacientů s rekurentní (opakovanou) CDI převažuje potenciální rizika, která jsou s touto léčbou spjata. V případě ostatních diagnóz nemáme v tuto chvíli dostatek pevných důkazů o účinnosti a bezpečnosti FMT. Toto se týká rovněž „autotransplantace“ vlastní mikrobioty.

Mezi rizika FMT řadíme především:

  1. Neznalost “správného” složení a funkce mikrobiomu v konkrétním okamžiku a
    konkrétní situaci. Složení a funkce mikrobiomu jsou vysoce individuální a dynamické.
    Řada klíčových informací navzdory intenzivnímu výzkumu doposud chybí (to se týká
    např. virů, kvasinek, ale i archea a také vztahu mezi jednotlivými členy mikrobiálních
    společenstev i vztahu mikrobiota/hostitel). Nepřítomnost příznaků onemocnění
    neznamená automaticky zdravou a funkční mikrobiotu.
  2. Přenos infekčních onemocnění včetně přenosu tzv. multirezistentních patogenů.
    Vzhledem k úmrtím pacientů v souvislosti s možným přenosem těchto patogenů vydala
    americká Food and Drug Administration již v roce 2020 bezpečnostní upozornění
    ohledně fekální mikrobiální terapie. Kritérium bezpečnosti je tedy zcela zásadní.
  3. Přenos neinfekčních chorob. Vystavení organismu mikrobiotě, se kterou se předtím
    nesetkal (nebo byla dárcovská mikrobiota podána do úseku trávicího traktu, kde je
    složení a funkce mikrobioty odlišné) může mít nepříznivý dopad na imunitní a
    metabolické funkce.
  4. Rizika jsou spjata také se způsobem aplikace této léčby. Optimální a zcela bezpečný
    způsob aplikace není dosud znám. Považujeme za zásadní, aby byla dárcovská
    mikrobiota aplikována ve specializovaném lékařském zařízení. Varujeme před domácí
    aplikací nebo aplikací v nezdravotnických “klinikách”, kde není zajištěna
    odpovídající péče v případě neočekávané komplikace.
  5.  Transplantaci mikrobioty jiné než střevní zatím řadíme výhradně k experimentálním
    procesům. Nedoporučujeme podstupovat jakékoli neschválené procedury, a to ani s
    materiálem pocházejícím z vlastního těla.
  6.  Aplikace mikrobioty do prostředí osídleného existující komunitou nebude z důvodu
    kolonizační rezistence úspěšná. Příprava prostředí pro přenos jakékoli mikrobioty může
    zahrnovat dezinfekci či antibiotickou terapii, které mohou představovat pro pacienta
    značné riziko.
  7. Mikrobiota se v průběhu života přirozeně vyvíjí a harmonizuje svůj vztah s
    imunitním systémem jedince. Nelze předpokládat, že by byla např. mikrobiota
    odebraná v dětském věku vhodná např. pro mladého dospělého. Není také známa
    maximální doba, po kterou může být dárcovská mikrobiota bezpečně skladována pro
    použití k FMT. Životaschopnost přítomných bakterií není jediným kritériem pro vhodnost
    a bezpečnost použití.
  8. Uchování vlastní mikrobioty nesmí být chápáno jako univerzální řešení všech
    budoucích zdravotních problémů. Tento postup totiž může vést k mylné představě, že
    jsme předešli všem potenciálním zdravotním komplikacím a že již nemusíme dodržovat
    principy zdravého životního stylu.

 

Na závěr je nutné zmínit, že po řadě pandemických vzplanutí covid-19, v souvislosti se
zvýšenou stresovou zátěží, zvýšenou konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin (a
závislostí na nich) a při alarmující míře zneužívání návykových látek není mikrobiota našeho
těla v dobré kondici, a nelze se proto domnívat, že nás vlastní uložená mikrobiota v případě
onemocnění skutečně zachrání.