Mikrobiomovka ve Stromovce

Srp 1, 2022 | 2022, Světový den mikrobiomu

Oslava Světového dne mikrobiomu aneb „MIKROBIOMOVKA VE STROMOVCE“

Světový den mikrobiomu se každoročně koná 27. června a připomíná význam mikrobiálního světa pro naše zdraví a životní prostředí. Tradici tohoto dne založil výzkumný institut v Corku (APC Microbiome Ireland). Poprvé se tento den slavil v roce 2018, naše společnost se připojila od roku 2020.

V rámci oslav letošního ročníku uspořádala Česká mikrobiomová společnost 27. června v Lékařském domě ČLS JEP vzdělávací seminář. Zajímavé a komplexní přednášky si můžete poslechnout ze záznamu na našem webu. Den před odborným seminářem proběhlo v rámci oslav Světového dne mikrobiomu již druhé zábavně naučné odpoledne. Po loňském mikrobiálním putování podél Kunratického potoka jsme se letos sešli v Královské oboře Stromovka. Trasa začala symbolicky před Planetáriem Praha – fascinující je (nyní díky především dalekohledu Jamese Webba) nejen makrovesmír, ale i ten vesmír “mikrobiální” ve světle zajímavých poznatků o propojení mikrobioty organismu s nervovým systémem, ale i o vztahu mezi organismem a mikrobiotou životního prostředí.

Celkem 5 týmů řešilo zajímavé a kreativní „mikrobiální” úkoly: rozpoznání mikrobiálních potravin, správné určení trusu zvířat, výběr potravin, které mají naši střevní mikrobi rádi, na své si přišla básnická mikrobiální tvorba a malba. Obrovský úspěch měl workshop malířky a grafičky Mgr. Michaely Bartoňové. Plátno zanedlouho zaplnili úžasní mikrobi. Rádi bychom poděkovali Michaele Bartoňové, celému organizačnímu teamu a všem účastníkům oslav Světového dne mikrobiomu a srdečně gratulujeme vítězným týmům (tradičně Atomáci a letos nově Čerňáci).

Střevní mikrobiom a imunita

Každý jedinec žije v úzkém společenství s mikroorganizmy, které osidlují všechny  povrchy sliznic a kůže (mikrobiom, mikrobiota). Mikrobiota, zejména střevní, hraje klíčovou roli ve vývoji a fungování řady fyziologických mechanizmů: pomáhá trávit některé složky potravy, udržuje bariérovou funkci sliznic, brání nás před nebezpečnými infekcemi, reguluje imunitní reakce a tím podmiňuje imunologickou rovnováhu, ale ovlivňuje i naši psychiku (osa mikrobiom-střevo-mozek). Poruchy ve vzájemném vztahu mikrobioty a hostitele (dysbióza) vedou k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových chorob a zhoršují průběh chorob  nakažlivých (např. covidová infekce). Stále rostoucí množství nových poznatků o významu komenzálních mikrobů pro zdraví vyvolává velký zájem napříč lékařskými obory.   Pro medicínu budoucnosti se tak otevírají nové možnosti: ovlivnit složení a funkci mikrobioty i její interakce nejen změnou životního stylu a způsobu stravování, ale i přímými zásahy, probiotiky nebo přenosem fekální mikrobioty.

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc. vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Po studiích krátce působila v nemocnici v Ústí nad Labem, poté nastoupila na Imunologické oddělení Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze, kde působí dosud. Přednáší rovněž na 1. LF a Přírodovědecké fakultě UK. Její vědecký zájem se soustřeďuje na střevní imunitu a význam komensálních bakterií (mikrobiota) v imunitě. Pomocí gnotobiotických experimentálních modelů S využitím modelu bezmikrobních zvířat se svými spolupracovníky prokázala, že komenzální bakterie hrají významnou roli v patogenezi některých autoimunitních a nádorových chorob. V letech 2019 – 2022 byla první předsedkyní České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.

Mikrobi v kolébce, aneb jak vypěstovat zdravou mikrobiotu

Mikrobiota hraje klíčovou roli při budování a udržování naší obranyschopnosti. Některé druhy bakterií jsou pro svého hostitele vyloženě prospěšné, takové označujeme jako „probiotika“. Jejich podávání v novorozeneckém období může podpořit jak vznikající mikrobiotu, tak vyvíjející se imunitní systém a může pomoci předejít vzniku různých onemocnění, např. alergiím nebo střevním zánětům. Užívání probiotických bakterií je prospěšné i v dospělosti, kdy například po podání antibiotik přispívají k rychlejší obnově mikrobioty. Přednáška se bude zabývat zejména časným postnatálním obdobím, kdy dochází k velmi dynamickému rozvoji mikrobioty a rovněž v tomto období podání probiotik má výraznější efekt (dopad na vznikající mikrobiotu a imunitní systém).

doc. RNDr. Jiří Hrdý, PhD.

Vystudoval magisterský obor na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, na který navázal postgraduálním studiem na 1. lékařské fakultě. V současnosti vede oddělení imunologie na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zabývá se problematikou časného postnatálního vyzrávání novorozeneckého imunitního systému, zejména ve vztahu ke střevní mikrobiotě. V rámci své vědecké práce zkoumá možnosti ovlivnění složení mikrobioty probiotickými bakteriemi, které by mohly podporovat normální mikrobiotu, a tím podpořit i správnou funkci imunitního systému.

Zákopová válka: střevní mikrobiom versus antibiotika

Objev penicilinu odstartoval novou epochu medicíny a umožnil úspěšnou léčbu mnoha do té doby smrtelných chorob. V prvním nadšení nad touto novou účinnou zbraní nám ale uniklo, že antibiotika nezabíjí pouze „zlé nepřátele“, ale plošně likvidují i naše neškodné nebo dokonce přátelské spolubydlící. Další přednáška cyklu „Mikrobiom a my“ se bude věnovat vlivu podávání antibiotik na střevní mikrobiotu. Dotkneme se témat jako škodlivé důsledky podávání antibiotik; toho, jak (a jaká) antibiotika podávat aby „pomáhala a chránila“, ale neškodila; a konečně i způsobů, jak lze případné škody v našich střevech napravit.

prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc.

Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., po promoci na Lékařské fakultě University Karlovy nastoupil na Kliniku infekčních nemocí 3. LF UK a FN Na Bulovce v Praze, nyní zde působí jako přednosta. Zabývá se zejména problematikou závažných bakteriálních infekcí a antibiotické léčby.